Klouby koní, jejich poškození a regenerace

Onemocnění pohybového ústrojí koní přímo ovlivňují jejich sportovní využití i výkonnost a jsou pravděpodobně nejčastější příčinou ukončení kariéry mnoha sportovních koní. Tato onemocnění jsou v úzkém vztahu k postoji končetin, podkování, výživě a způsobu využití koní. Velmi často jsou důsledkem nepřiměřené zátěže, nevhodného tréninku či poranění, které jsou příčinou vývinu akutních a chronických zánětů kloubů a šlach. Následkem těch pak často dochází k degenerativním změnám na kloubech.

U zdravých jedinců je povrch kloubní jamky a kloubní hlavice pokryt vrstvou hyalinní kloubní chrupavky, která má za úkol nejen chránit kloubní plochy proti mechanickému tření při ohýbání kloubů, ale i proti nárazům při pohybu jedince. Kloubní chrupavka je tvořena buňkami tzv.chondrocyty, jež jsou obklopeny mezibuněčnou (extracelulární) hmotou obsahující vodu, kolagen a proteoglykany (složené cukry vázané na bílkoviny). Kloubní pouzdro je vyplněno synoviální tekutinou, která má za úkol mazání kloubu a tím minimalizaci tření. Synoviální tekutina navíc vyživuje chrupavku a odvádí odpadní látky, protože chrupavka je bezcévní podpůrná pojivová tkáň a nemá vlastní krevní zásobování. To je též příčina, proč se poškozená chrupavka velmi špatně hojí.

Bez ohledu na příčinu kloubního onemocnění dochází k problémům při zmenšení množství synoviální tekutiny v kloubu, což způsobuje jeho nedostatečné promazávání a tím narušování chrupavky. Při jejím rozsáhlém poškození pak dochází k velmi bolestivému přímému tření kostí v kloubu a k degenerativním změnám na kloubu. 

Lze těmto onemocněním předcházet nebo alespoň v případě výskytu zmírnit jejich negativní následky?

Pro odstranění či zmírnění zánětu se podávají nesteroidní antiflogistika (antiflogistikum = protizánětlivě působící látka), která mají zároveň i analgetický (protibolestivý účinek). Ve výjimečných případech se volí podávání steroidních antiflogistik (kortikosteroidů). V obou případech se vyskytují nežádoucí vedlejší účinky, kortikosteroidy mají dokonce negativní vliv na kloubní chrupavku.

V posledních letech se jak v humánní tak ve veterinární medicíně prosazuje podávání tzv. chondroprotektivních (chrupavku chránících) preparátů; dnes přesněji označovaných jako SYSADOA (Symptomatic Slow Acting Drugs in Osteoarthrosis). Mezi tyto látky lze řadit např. kyselinu hyaluronovou, kolagenní hydrolyzát, glukosamin sulfát, chondroitin sulfát, methylsulfonylmethan aj. Při používání těchto látek dochází k potlačení či zastavení dalšího rozvoje degenerativních změn a k regeneraci kloubní chrupavky.

Látky SYSADOA ovlivňují metabolické změny v poškozené chrupavce, většina jich je schopná stimulovat produkci proteoglykanů, inhibují proteolytické enzymy a působí protizánětlivě. Jejich klinická účinnost nastupuje pozvolna po dobu 7 – 8 týdnů, nejvýrazněji však kolem 12 týdne.

Glukosamin sulfát a chondroitin sulfát jsou v těle využívány pro tvorbu proteoglykanů. Proteoglykany se nachází téměř ve všech tělních tkáních, zejména však (jak bylo již dříve řečeno) v mezibuněčné hmotě chrupavky. Proteoglykany jsou bílkoviny obsahující velmi pevně (kovalentně) vázanou cukernou složku (glykosaminglykany - GAG). GAG jsou schopné vázat velké množství vody a působí jako výplně nebo mazivo pro pojivové tkáně. Když dojde k poškození chrupavky, poklesne množství GAG. Tím se sníží obsah vody v chrupavce, což je příčinou dalšího mechanického poškozování kloubu.

Glukosamin sulfát je nízkomolekulární látka, po orálním podání se snadno vstřebává a vestavuje do poškozené kloubní chrupavky. Glukosamin sulfát vykazuje vlastní protizánětlivé účinky, stimuluje in vitro syntézu proteoglykanů a má důležitou roli v metabolismu kloubní chrupavky a synoviální tekutiny (inhibuje enzymy podílející se na biodegradaci chrupavky).

Chondroitin sulfát je makromolekulární látka. Vzhledem k větší velikosti molekuly je resorpce a dostupnost pro organismus nižší, vstřebané molekuly jsou však vysoce chondroprotropní a ukládají se v kloubní chrupavce. Kromě účasti na tvorbě proteoglykanů chondroitin sulfát též inhibuje kolagenolytickou aktivitu.

Připravila: Ing. Zita Matoušová