Systémová enzymoterapie a její vliv na antibiotickou léčbu
Systémová enzymoterapie má velký význam pro podporu hojení tkání, rychlejší rekonvalescenci pacientů a také hlavně pro zvýšení účinku antibiotické léčby. Pro systémovou enzymoterapii ve veterinární medicíně používáme přípravek ALAVIS Curenzym Enzymoterapii, který obsahuje bromelain, papain, pankreatin Analog 4x, proteázy a peptidázy a dále obsahuje rutin, který má výrazný antioxidační účinek. Přírodní rostlinné enzymy obsažené v přípravku ALAVIS Curenzym Enzymoterapie mají oproti živočišným enzymům vyšší aktivitu a jsou aktivnější při širším rozmezí pH, což má u psů a koček velký význam vzhledem k podávání přípravku a jeho účinnosti.
Ani nejmodernější antibiotika nezaručují stoprocentní úspěšnost léčby. Efektivitu antibiotické léčby může zvýšit vhodná podpůrná léčba. Velmi dobré výsledky jsou popisovány při užívání systémové enzymoterapie současně s antibiotiky. Podávání systémové enzymoterapie se zahajuje současně s užíváním antibiotika a pokračuje i po jeho ukončení. První zmínky o zlepšení penetrace antibiotik, ale i jiných léků, při současném podávání s proteolytickými enzymy (trypsin, bromelain), lze nalézt již od 60. let (Bodi, 1966, Luerti, 1978). Od počátku 90. let se objevují práce, které v této indikaci využívají kombinované enzymové přípravky.
Často se hovoří o tom, zda jsou enzymy per orálně vstřebatelné. Tato otázka může být zodpovězena kladně. V roce 1992 Smyth a kol. prokázali, že bromelain orálně podávaný krysám zvyšuje hladinu sérového plazminu a prodlužuje protrombinový a antitrombinový čas. Seifert a kol. zjistili, že až 40 % označeného bromelainu je absorbováno ze střeva ve vysokomolekulární formě. Později, pomocí různých metod, velká část přímých i nepřímých důkazů podporovala závěr, že bromelain je absorbován ze střeva. Podobně další enzymy, jako například kalikrein, známý snižováním arteriálního krevního tlaku, a některé cytokiny jako například IL-2, -5 a -6 vykázaly po orální aplikaci farmakologické účinky.
Řadu let je známo, že bromelain je po orálním podání schopen zvýšit tkáňovou propustnost pro peniciliny a tetracykliny. Zvyšuje to absorpci a vede to ke zlepšení difuze po subkutánní a intramuskulární aplikaci antibiotik. Sérové a tkáňové hladiny jsou zvýšeny a vedlejší účinky sníženy. Mezi jiným hodnotil Neubauer kombinaci bromelainu a antibiotické terapie u 53 hospitalizovaných pacientů s pneumonií, bronchitidou, stafylokokovými infekcemi, tromboflebitidou, pyelonefritidou a rektálními abscesy. Třiadvacet pacientů mělo antibiotickou terapii bez úspěchu. Dvacet dva těchto pacientů odpovídalo příznivě na kombinovanou léčbu bromelainu s antibiotiky. Na rozdíl od samotných antibiotik byla v každém stadiu onemocnění pozorována redukce morbidity. Obdobně učinil závěry ze své dvojitě zaslepené klinické studie u akutní sinusitidy Ryan - pacienti, kteří dostávali bromelain vykazovali úplné vyléčení zánětu nosní sliznice v 83 %, oproti 52 % ve skupině léčené placebem.
Bromelain má i další účinky. Z nejrůznějších experimentů in vitro a na zvířatech, převážně na krysách, stejně jako z klinických pozorování, založených na řízených a neřízených studiích, mohou být základní vlastnosti bromelainu shrnuty následovně. Bromelain brání vytváření edému, redukuje existující edém, snižuje hladinu krevního fibrinogenu, podporuje fibrinolýzu, aktivuje plazmin, prodlužuje protrombinový a částečně tromboplastinový čas (při relativně vysokých dávkách), brání agregaci krevních destiček, brání adhezi trombocytů k endoteliárním buňkám krevních cév, snižuje hladinu krevních plazmakininů, snižuje hladinu prostaglandinu E2 a tromboxanu A2 v exsudátech během akutního zánětu, působí jako protizánětlivá látka, indukuje sekreci interleukinů: Il-1, Il-6, Il-8 a TNF-αz krevních monocytů a granulocytů, podporuje oxidační prasknutí a cytotoxicitu granulocytů proti nádorovým buňkám, zvyšuje tkáňovou propustnost antibiotik, předchází metastázám (u modelu na myších) a podporuje debridement spálenin kůže. Některé účinky bromelainu mohou být výsledkem jeho schopnosti měnit a modifikovat určité povrchové buněčné struktury odštěpením peptidů. Bromelainem takto změněná adheze molekul na trombocyty a na jiné normální a maligní nádorové buňky může inhibovat jejich agregaci. Rozklad buněčné membrány, který vytváří a působí tak na složky hemostatického procesu, může vysvětlit antiedematózní a fibrinolytický fenomén.
Antibiotickou léčbu podporuje i papain. Zkoumaly se bioaktivní sloučeniny z kořene Carica papaya L. Bioaktivní sloučeniny se extrahovaly za použití vody a organických rozpouštědel, a byly zkoumány na antibakteriální aktivitu proti některým patogenním bakteriím difúzní diskovou metodou. Vodné extrakty nevykazovaly významnou aktivitu, ale organické extrakty měly významnou aktivitu, s metanolovým extraktem prokazující nejvyšší aktivitu vůči testovaným bakteriím. Extrakty prokázaly vyšší aktivitu proti všem gram-negativním bakteriím než gram-pozitivním bakteriím, přičemž nejvyšší aktivita (14 mm zóna inhibice) byla proti Salmonella typhi. Zvýšení teploty zvýšilo aktivitu extraktů, zatímco alkalické pH jejich aktivitu snížilo. Minimální inhibiční koncentrace (MIC) a minimální baktericidní koncentrace (MBC) extraktů se pohybovala mezi 50 až 200 mg / ml. Předběžné fytochemické analýzy ukázaly, že tyto extrakty obsahují alkaloidy, třísloviny, saponiny, glykosidy a fenoly. Papain z Carica papaya může být použit pro léčení gastroenteritidy, uretritis, zánětu středního ucha, tyfu a ranných infekcí.
Připravila: MVDr. Tereza Šnepová
